Tentokrát se to vše odehrálo 20.1.2018 opět na Střelnici v Jindřichově Hradci. Přišli všichni! Přesně takové množství lidí, co si desátý ročník YMCA plesu zasloužil.
Program odstartovaly nové YMCA holky s tancem na naší celosvětovou hymnu „WÁJ EM SÍ EJ“. Moc povedené. To rozproudilo atmosféru a na parketu se hned po skončení předtančení začaly pohybovat malé děti na hudbu od již známé kapely Baret. Pro děti tu byl v zápětí domluven „pan bublinář“ – největší atrakce pro nejmenší… možná i větší (třeba Verča Slavíková spěchala na ples jen kvůli tomu). V mezipauzách programu se mohl každý vyfotit ve Fotokoutku, který jsme letos připravili speciálně na 10. výročí s kulisami a hlavními organizátory plesu, kteří byli zvěčněni na kartonových maskách. O Fotokoutek se nám staral úžasný Jan Jéňa Strojek s novým pseudonymem Stropek.
Ve 21:30 přišel jako každý rok čas spuštění balónků a ukládání nejmenších YMCAřů ke spánku. Tím se uvolnil prostor pro vášnivé tanečníky, protože z parketu zmizela většina dětí, a tak byla menší pravděpodobnost, že jedno z nich někdo zašlápne.
Vzhledem k tomu, že letošek byl slavnostním velkým desátým ročníkem, neměli jsme jen jedno překvapení, nýbrž dvě! A to první přišlo na řadu už v 22:00. Část lidí ze sboru Jakoubek si pro nás připravili unikátní tanec, který byl zároveň složitým optickým klamem (zvláště pak jestli měl někdo v sobě už pár piv, mohl mít opravdu nepochopitelnou podívanou 
).
Ve 23:00 se rozjelo vydávání velké tomboly. Jako vždy v ní bylo spoustu krásných cen, ale vůbec nejzajímavější byla cena první. A sice raft. Velký, již nafouknutý raft, který se celý večer vystavoval na podiu všem návštevníkům plesu. No, a tato cena si zaslouženě vybrala svého majitele nejlíp jak jen mohlo být. Krejčovi. Přišli si k pódiu pro svou výhru a Hanka se ke stolu vrátila po vodě (kterou představoval Zdeněk a pomocníci) už ve svém v raftu. Na řadu přišla i cena útěchy, kterou nemohl vyhrát nikdo jiný, než kdo vyhrál hlavní cenu, žeano . Takže Krejčovi si ve svém raftu ještě mohli pochutnat i na aspiku.
Přišla půlnoc a na pódiu se náhle objevili naši malí-velcí pod vedením Anny a Jolany. Bylo to vážný. Žádná sranda… asi dospívají. Připravili si pro nás recitaci, na kterou navázal zpěv. Bylo to shrnutí toho, co vše jim YMCA dala, a jak moc si jí váží. Byl to doják. Jana brečela… a nebyla sama ). Po půlnočku ze všech opadl stres z jakýchkoliv povinností a tak už jsme si mohli do konce pouze užívat tance na hudbu skupiny Baret a produktů z dolního baru . Musím říct, že výročí plesu se povedlo nejlíp jak mohlo. Děkujeme za to! a za rok se opět těšte. Bude to pod vedením Anny, Jolany, Fandy a Honzíka…BUDE PRČA!
Anna Krninská
